Asimina triloba má přes svůj původ v severní americe velice dobré předpoklady pro pěstování u nás, zejména poměrně dlouhou dobu vegetačního klidu (okolo 1500 hodin) při vysoké mrazuvzdornosti -25°C až -28°C. Právě tyto dva faktory asiminy zásadně odlišují od jiných, exotických a podobně mrazuvzdorných rostlin, jenž jsou náchylné k brzkému rašení a jsou poškozovány jarními mrazíky.
Asimina má ráda hlubokou propustnou zeminu s dostatkem živin a vláhy (vyhovuje průběžný přísun vláhy, zejména na jaře a létě), ale spokojí se i půdou těžší s Ph 5,5 až 7.
Přijatelné jsou teplotní podmínky s teplotami nad bodem mrazu po dobu 140 —160 dnů. Jarní mrazíky nejsou významné, protože asiminy relativně pozdě raší. Nejprve vykvétají postupně během 2 —4 týdnů a v průbě odkvétání se objevují listy. Květy jsou voskově fialové a pro včely nevábné a roli opylovače přejímají mouchy, brouci a při nejhorším Vaše ruce.
Asimina je většinou cizosprašná. Vyjímkou je samosprašná odrůda Prima 1216. Sunflower, Overelese, Sweet virgine jsou pouze částečně samosprašné a rozhodně je vhodnější geneticky odlišná odrůda asiminy (stačí i semenáč). Pro ruční opylení je nutné vystihnout přesný okamžik kdy je v květu aktivní blizna.
Květ s aktivní bliznou je nejprve zelený a postupně přechází ze zelené na fialovou barvu. Blizna se leskne je lepkavá a pylová koule uprostřed květu je světle zelená a kompaktní.
Samčí stádium nastává v poslední fázi vývoje květu. Blizny jsou zaschlé a pylová koule se změní na tmavě hnědou. Po dotyku štětcem se zcela rozpadne a pylové zrna i s prášníky zustanou na štětci.
Po opylení se začínají vyvíjet plody z každého opyleného květu v počtu od jednoho až do devíti. Plody poměrně rychle přirůstají do velikosti kolem 2 cm kdy začíná přirozený opad. Rostlina si ponechá pouze ty plody které uživí. Plody které zůstaly na rostlině postupně přirůstají přibližně do konce července kdy jakoby zastavují růst.
Od konce srpna (v našich podmínkách) se plody začínají zvětšovat a postupně dozrávají v závislosti na odrůdě od konce srpna do konce října. Na rostlině plody nedozrávají naráz, ale postupně během 2-3 týdnů. Zralé plody na rostlině nejprve změknou a později začnou intenzivně vonět a v tomto okamžiku jsou nejvhodnější ke kozumaci či jiné úpravě, chuť je lahodná (ne nadarmo je jedno z pojmenování pawpaw banán severu), dužina krémovitá, obvykle žluté-oranžové barvy. Vyjídá se lžičkou, semena se nekonzumují, protože mohou vyvolat nevolnost.
Tuto nevolnost mohou způsobit pouze semena, která jsou rozmělněna!
Plody mají jednu nevýhodu - rychle přezrávají a měly by se zpracovat co nejrychleji —při pokojové teplotě vydrží zhruba týden, v lednici 2-4 týdny. Ovšem z vlastní zkušenosti jejich neobvyklá a podmanivá chuť nedovolí vznik přebytků, přímá konzumace postačuje..:-). Použití dužiny je možno využít na výrobu zmrzlin, dezertů, koláčů, omáček a sušení. Plody mají vysokou výživnou hodnotu a vysoký obsah minerálních látek a vitamínů a jsou výživnější než ovoce konzumované v naší domovině.
Bádá se také ohledně léčivých vlastnostech listů, kůry pro vysoký obsah acetogeninů (jsou to látky, které jsou jedovaté pro většinu hmyzu a mnoho druhů hub a mají silné protirakovinné účinky). Domorodci také používali rozdrcenou kůru a semena proti kožním cizopasníkům.
Stanoviště v našich podmíkách je lépe zvolit slunné nebo i polostinné místo chraněné před větrem. Při výsadbě nenarašených rostlin není nutné a ani žádoucí poskytovat ochranu před sluncem.Jiná otázka je při výsadbě olistěných rostlin, kde může být přínosné zabezpečit jejich ochranu před přímým sluncem. Vhodná je kupříkladu netkana textilie, kterou dáme dvojtě (to neznamená, že ji hermeticky obalíme ale musíme nechat ve spodní části a nahoře prostor na ovětrávání).Tato ochrana je vhodná pouze na období jednoho roku. Vždy je lepší takto postupovat při nižších teplotách a zatažené obloze. Mladé listy nepřivyklé na slunci jsou náchylné na sluneční úpal. Asiminy mají velmi dlouhé, černé a drátovité kořeny s nedostatkem vlasových kořínků a proto jsou citlivé na přesazování zvláště u prostokořených rostlin. Nicméně, jakmile rostlina vytvoří rozsáhlý kořenový systém je asimina velmi produktivní i když roste na relativně chudé půdě. Mladé rostlinky vysazené na trvalé stanoviště z počátku pomalu rostou a věnují se zakořeňování. Za úspěch lze považovat, když rostlině naroste v prvním roce cca 15 listů, které vytvoří již dostatek asimilátů pro dobré ujmutí. Po výsadbě je vhodné rostliny namulčovat do výšky 10-15cm —omezí se tím jednak konkurence ostatních rostlin a lépe se bude udržovat v půdě vláha.
Výsev semen do volné půdy je problematický z důvodu dlouhého klíčení (vzchazení červenec srpen) a malé konkurenceschopnosti vůči ostatním rostlinám a případnému poškození kořenů při přesazování, které asiminy špatně snáší. Malé stromy mají často velký propad plodů. Plody asiminy lépe rostou ve stínu listů než na plném slunci, kdy se pak ojevuje úžeh, černé skvrny a praskliny.
Výnos plodů z jedné 10 leté rostliny 8 - 15 kg prvotřídního ovoce.
V New Yorku vznikly selekce PA Golden 1 až 4 a tyto odrůdy patří k vubec nejranějším mezi asiminami. V New Yorku, které má velmi podobný průběh počesí začínají zrát od půlky září. V roce 2011 se do Česka dostala odrůda Summer delight, která je udajně ranější o 2-3týdny. Zbylé odrůdy dozrávají v těchto severních oblastech od konce září do poloviny řijna. U pozdních odrůd se v chladných letech může stát že nedozrají. V jižním Ontáriu má původ odrůda NC -1 - jedná se o křížení odrůd Davis x Overleese s velmi kvalitními plody a poměrně rannou sklizní od poloviny do konce září. V Michiganu vzniko mnoho odrůd a z nich jmenuji jen některé - možná velmi perspektivní pravděpodobně samosprašná odrůda Sweet Virginie s plody vinikající kvality a krátkou vegetační dobou, Belle, Convis, IXL, Sibley, Sun - Glo, Tollgate a řada dalších odrůd. Ze zdroje v Michiganu vím, že naše nižíny mají podobné počasí jako Washington
Asimině by se mělo dařit všude tam kde se daří broskvím a meruňkám a to i v okrajových oblastech - tj. nároky na pěstování i výživu jsou zhruba stejné. Škůdci a choroby : asiminy jsou relativně bez známek onemocnění, včetně odolnosti proti plísním. Řada obratlovců, si ráda pochutnávají na plodech. Největším škůdcem je plzák španělský, který je schopen malou rostlinu zcela zdecimovat a dělá i velkou škodu na plodech spadlých na zem.
Fakta o asimině
- Vědecké jméno je Asimina triloba(L.) Dunal.
- Asimina patří do čeledi láhevníkovité (Annonaceae), která patří k rozsáhlému příbuzenstvu stromů, keřů a lián, které jsou rozšířeny po celých tropech a subtropech.
- Některé z nejlepších plodů na světě (které naležejí do čeledi láhevníkovité) k nimž patří i annona cherimola (které můžeme během zimního období zakoupit i v našich supermarketech) nebo annona muricata atd....
- Asimina je rod, který roste endemicky v lesích mírného pásu Severní Ameriky. Lesích východní Ameriky, roste celkem sedm jiných druhů mimo A.triloba.Asimina triloba je rostlina, která roste nejseverněji a je nejodolnější vůči mrazu ze všech z rodu asimin.
- Asimina triloba má největší jedlé ovoce v Severní Americe a může dosáhnou až 700g. Další z rodu Asimina nemají ovoce tak velké nebo poživatelné.
- Asimina triloba je téměř poslední strom, na kterém se objevuje listí což je zvláštnost odrážející její tropický původ. Na jaře se často stává, že se na mladých listech objevují chlorotické skvrny, ale to jen dočasně.
- Plody asiminy mají vysokou nutriční hodnotu a plody patří botanicky k bobulím. Obsah vody je poměrně nízká, 75%, což je srovnatelné s banány. Většina ovoce má obsah vody 85%. Plody asimin májí výživovou hodnotu převyšující plody broskví, jablek, hroznů a také převyšují v množstí vitamínů, minerálních látek, aminokyselin a kalorií. Antioxidanty (flavonoidy, atd.) jsou zřejmě také obsaženy v plodech, ale jejich kvalita ani kvantita nebyly studovány.
- Asimina je strom, který obsahuje mnoho bioaktivních látek, které mohou být buď prospěšné nebo toxické v lidské stravě, v závislosti na množství a na individuální citlivosti.